Byla jsem tam!

Pamatujete, jak jsem vám loni slíbila, že pojedu na Svět knihy? Tak jsem tam fakt byla! Jelikož ale s reportem přicházím trochu později, než jsem měla v plánu, tak už vás nebudu zdržovat sáhodlouhými popisy, co se mi líbilo a co se mi líbilo, ano, mám tam dvakrát líbilo a mám to tam schválně, ale svoje nejdůležitější postřehy shrnu do pár poznámek.

* Knížky, všude knížky!
* Příště si s sebou místo manžela vzít někoho, kdo rád čte. (V případě, že by manžel nosil nakoupené knížky, dalo by se o jeho přítomnosti uvažovat, ale kdyby se měl zase po dvaceti minutách ztratit a objevit až za pár hodin, dala by se jeho nepřítomnost nejspíš oželet.)
* Víc peněz, větší batoh, zlepšit si fyzičku. (Letos jsem byla po pěti hodinách nošení batohu s pěti knížkami a lahví pití docela utahaná. Takže možná nakupovat až před odchodem. Nebo nebrat pití!)
* Knížky, knížky, knížky! A teplo!
* Předem si obrnit nervy proti té spoustě lidí a všudypřítomným frontám.
* Rozhodně si lépe naplánovat program a neztratit pár minut po příchodu plánek výstaviště! (Nebo si aspoň v případě ztráty dojít na informace pro nový dřív než hodinu před odchodem.)
* Mít pečlivě připravený seznam knížek, které nutně potřebuju, společně s údaji, kdo je vydal. Zabrání se tak zmatenému pobíhání od stánku ke stánku. (Obzvlášť, když člověk nemá plánek výstaviště.)
* Mít předem zmapovanou cestu ke stolečku, kde se udílejí autogramy, aby čas strávený ve frontě byl co nejkratší. (Alespoň že má člověk v případě dlouhé fronty co číst.)
* Knížky, knížky, knížky!
* Teplo!


A co jsem si pořídila?

P.S., protože mám Aňu ráda a přece se mi nebude podepisovat na papírek. Ale hlavně proto, že je ta knížka úžasná a u mě doma se jí bude líbit.
Půlnoční korunu, tu mi koupil manžel. Asi jako odměnu, že jsem to tam bez něj zvládla.
Sedm dopisů z Paříže a Líného rodiče mám od Joty, která poskytla blogerům 50% slevu (díky!). Na Sedm dopisů mě kdysi nalákala kamarádka, takže je čas je zkusit. No a Líný rodič.. To je o mně, nebo co?
Ve službách zla jsem nutně potřebovala, protože už mám doma Volání kukačky (líbilo moc) i Hedvábníka (správně, toho jsem ještě nečetla, ale když už mám dva díly, ten třetí mi chybět nesmí!).

Byla to teda dost dřina přemluvit se, abych si toho nekoupila víc, protože adeptů ke koupi jsem měla strašně moc, ale dokázala jsem to! Snad k tomu doma přihlédnou a příští rok budu moct jet zase :)

A jak jste si Svět knihy užili vy? :)