Není bručoun jako bručoun

Název: Muž jménem Ove
Originální název: En man som heter Ove
Autor: Fredrik Backman
Překlad: Jitka Herčíková
Žánr: Humor
Rok vydání: 2014
Rok vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Host
Počet stran: 334
Formát: E-kniha





Tak jo, možná už jste si všimli, že ráda hromadím knížky. A stejně tak ráda hromadím i e-knížky. Jeden nikdy neví, kdy bude muset nečekaně na deset let odcestovat! Snadno se pak stane, že zapomenu, co ve čtečce mám, když nemám ty e-knihy pořád na očích. To jsou pak překvapení, když dělám knižní inventuru.

Ovemu je padesát devět. Ove je vdovec. Ove nemá rád lidi. Ove nesnáší porušování principů a pravidel, proto důsledně dbá na jejich dodržování. Pro okolí je Ove typický starý bručoun. Ale on není, jenže málokdo dostane příležitost to poznat.
Jedním z těch šťastných jedinců je Parvaneh, cizinka, která se s rodinou přistěhuje do Oveho obytné čtvrti a je natolik tvrdohlavá a svá, že se nenechá od Oveho zastrašit a odradit jeho nepřístupným vystupováním a postupně si k němu najde cestu.
A pak je tu taky mameluk Patrik, manžel Parvaneh, a jejich děti, kterým Ove říká prostě tříletá a sedmiletá, soused Jimmy a spousta dalších šťastlivců, kterým Ove vstoupil do života a ať už chtěně, nebo nechtěně jim život ovlivnil.

Oveho příběh začínáme sledovat asi půl roku po smrti jeho manželky, prolíná se tu současnost s minulostí, která se v příběhu objevuje formou vzpomínek na nejrůznější milníky Oveho dětství, dospívání i dospělosti. Vzpomínky jsou do děje zařazeny naprosto nenásilně, aniž by nějak narušovaly děj a způsobovaly nám zmatek v tom, kdy se co odehrává. Navíc je všechno napsáno s humorem a lehkostí, i když se ne vždy jedná o úsměvné pasáže Oveho života

Knížka je skvělá a mít tu možnost, nejspíš bych ji přečetla jedním dlouhým dechem. Je prošpikovaná nejedním vtipem a komickými situacemi zapříčiněnými Oveho tvrdohlavostí a neústupností. Ale i přesto, že jsem měla většinu času tendenci přihlouple se při čtení usmívat, kolikrát i smát nahlas, byly chvíle, kdy mi úsměv zmizel z tváře a dosedl na mě smutek z toho, že život prostě není fér. Myslím, že Fredriku Backmanovi se podařilo mistrně popsat život starého osamělého bručouna, který často trpěl "jen" kvůli tomu, že se odmítal vzdát svých zásad.
Jakmile nám Ove vstoupí do života, je jen na nás, jestli ho budeme chtít pochopit a pořádně poznat. Čím víc jsem Oveho poznávala a chápala já, tím míň jsem chtěla, aby z mého života někdy odešel. Možná to bude znít trochu nadsazeně, ale Ove je můj nový knižní hrdina. Konečně budu znát odpověď, když se mě na to někdo zeptá! Takže právě proto si ode mě tahle knížka zaslouží pět hvězdiček.