Název: Na dveře klepe smrt
Originální název: Not Dead Yet
Autor: Peter James
Žánr: Detektivka
Rok vydání originálu: 2012
Formát: Audiokniha
Vydavatel: Tympanum
Délka: 16 hodin 8 minut
Čte: Martin Siničák
Když teď tak sedím nad touhle recenzí a přemýšlím nad názvem knihy, tak to, že jsem si ji vybrala na poslech v nemocnici, může působit možná trochu... Vtipně? Pokud teda máte rádi černý humor.
Gaia, rocková celebrita, dostala nabídku prosadit se i na filmovém plátně v historickém snímku, který má být zaručeně trhákem. Zlákána vidinou zlaté sošky za nejlepší ženskou hlavní roli nabídku přijímá a vydává se do Anglie na natáčení. Co na tom záleží, že jí někdo vyhrožuje smrtí, že... A že ten někdo už se o její vraždu pokusil v Los Angeles. Ach, ty celebrity...
Na dveře klepe smrt nebylo vlastně to, co jsem čekala. Čekala jsem mrtvoly, krev, pořádné drama, krev a zase mrtvoly. Možná i ten začátek tomu trochu nasvědčoval, ale "skutek utek". S tím -l na konci by to tak nevyznělo, omlouvám se. Nutno podotknout, že anotace rozhodně hromady mrtvol nenaznačovala, to jen já jsem byla naladěná na takové (u mě téměř stále trvající) vlně. V reálu jsem ale celkem normální a nemám žádné vražedné sklony.
Takže co jsem vlastně dostala? Normální klasickou detektivku, s normálními, občas trochu protivnými postavami. Těch bylo možná pro začátek trochu moc najednou, ale s ubíhajícími minutami si všechny našly své místo v příběhu. Děj pomalu, ale i tak plynule postupoval dopředu, všechny kroky ve vyšetřování na sebe pěkně navazovaly, sem tam se nám naskytl pohled i mimo hlavní linku, do života superintendanta Grace (celkem sympaťák, mimochodem) a nahlédli jsme i do světa celebrit a celkem si dovedu představit, že takové manýry, jako měla třeba Gaia či jiní její herečtí kolegové v knize, mají celebrity i ve skutečnosti. O čemž nás koneckonců nepřestává den za dnem informovat bulvár a nejrůznější, zaručeně spolehlivé internetové stránky.
Audioknihu Na dveře klepe smrt vydalo vydavatelství Tympanum a pro její načtení si vybralo brněnského divadelního herce Martina Siničáka. Pro mě hlas do té doby neznámý, ale překvapivě příjemný. Pan Siničák si dal s textem práci a celou audioknihu načetl pečlivě, čistě a stejně jako děj i jeho přednes byl postupně lepší a lepší.
Celý příběh také doplňovaly vhodně zvolené hudební předěly, které nenásilně oddělovaly jednotlivé kapitoly.
Celkově bych samotný příběh hodnotila třemi hvězdami (přece jen poněkud pomalejší rozjezd a málo mrtvol - někde se to prostě promítnout musí, žejo), jelikož mi ale i tenhle šestnáctihodinový poslech díky interpretaci pana Siničáka pěkně utíkal, dávám čtyři hvězdičky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Váš názor? Dotazy? Připomínky? :)