Manželka 22

Název: Manželka 22
Originální název: Wife 22
Autor: Melanie Gideon
Překlad: Hana Percinová
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Rok vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 430


Manželka 22, knížka, kterou bych si asi nikdy nepůjčila, kdyby mě na první pohled nezaujalo, jakou formou je psaná. Stejně jsem si ale myslela, že ji nepřečtu. Ale zvládla jsem to!

Alice Buckleyová, manželka Williama a matka Petera a Zoe, je učitelkou dramatu na místní škole. Zanedlouho oslaví s Williamem dvacetileté výročí od jejich svatby a taky se nebezpečně rychle blíží věku, ve kterém náhle zemřela její matka. Čeká ji přelomový rok a ona zjišťuje, že neví, jestli je vůbec šťastná. Jednoho dne se zapojí do internetového průzkumu Manželství v 21. století, kde se seznámí s Tazatelem 101, a to jí nečekaně obrátí život naruby.

Na první "pohled" je Alice ženou, která vidí duchy tam, kde vůbec nejsou. Kdo občas není maličko paranoidní, že. Ale byla mi sympatická a přišla mi celkem vtipná. A občas mi jí bylo trochu líto. Je sice vdaná o devatenáct let víc než já, ale myslím, že jsem některé její pocity trochu chápala. Není to divný? Přinejmenším trochu děsivý. Ne, jsem prostě hodně empatická! Taky jsem si občas říkala, že kdybych ji měla po ruce, tak bych ji propleskla. Jo, zase jsem měla chuť fackovat hlavní hrdinku.

Knížka byla napsaná skvělým stylem. Alicino vyprávění bylo proloženo nejrůznějšími texty z internetové komunikace - vyhledáváním v Googlu, zprávami z Facebooku, e-mailovými zprávami, odpověďmi na otázky z průzkumu, některé pasáže byly napsané jako divadelní hra. Nejvíc z toho se mi asi líbily odpovědi na otázky z průzkumu. Spousta jich totiž byla pěkně rozepsaná, takže vlastně tvořily malé příběhy, které vyprávěly o vztahu Alice a Williama. Všechno se pěkně doplňovalo a stránky neuvěřitelně rychle mizely pod rukama. Ještě aby ne, když někde bylo sotva dvacet půlřádků :D Celá knížka je ještě rozdělena do tří částí, mezníkem je vždy nějaká důležitá událost, takže nebudu spoilerovat :)
Příběh vystihuje (mimo jiné) také problém dnešní doby - totiž to, že komunikace přes internet a chytré telefony má v našich životech čím dál tím větší prostor, že mluvení z očí do očí je pro nás stále složitější. Jednoho to celkem vyděsí, když se nad tím zamyslí.
Jediný zádrhel v celé knížce vidím v tom, že konec je předvídatelný. A na můj vkus strááášně přeslazený. Ale.. Líbilo se mi to. Hodně. A měla jsem chvílemi i husí kůži. Stává se ze mě normálně cíťa! Plusové body dávám za epilog, který byl napsaný formou výsledků z vyhledávání v Googlu a prozradil, co se s hlavními postavami stalo.

Takže na závěr - kdo by to byl řekl, že se mi taková slaďárna bude líbit? Já teda před pár měsíci rozhodně ne. Možná ani před pár týdny. Asi stárnu. A dávám čtyři hvězdičky.