Nebezpečná známost

Název: Nebezpečná známost
Originální název: The Hand That Feeds You

Autor: A. J. Rich (pseudonym dvou autorek)

Překlad: Lumír Mikulka

Žánr: Thriller

Rok vydání: 2015

Rok vydání originálu: 2015

Nakladatelství: Baronet

Formát: E-kniha 

Počet stran: 312

Nebezpečná známost je v našem českém knižním rybníčku poměrně nový přírůstek, na který mě jednoznačně nalákala anotace. Knížku jsem doslova zhltla velmi rychle, takže jaký je verdikt?

Morgan Pragerová studuje viktimologii, dopisuje diplomovou práci a je zasnoubená. Nebo spíš byla. Když se jednoho dne vrátí domů z přednášky, najde doma své tři psy, jak zakrvácení pobíhají kolem jejího mrtvého snoubence. Když pak hodlá tuto zprávu ohlásit jeho rodině, zjišťuje, že ne všechno, co jí  Bennett tvrdil, je pravda..

Morgan, studentka psychologie, mi rozhodně nepřišla jako někdo, kdo by tuhle práci mohl dělat. Věděla spoustu věcí, to jo, ale když byla popisována její praxe, tak nějak mi na tu práci neseděla. Ona sama vlastně nevěděla, jestli je to zrovna práce pro ni. Má u mě malé bezvýznamné plus za to, že si to dokázala přiznat. Jako psycholožka taky pěkně popisovala svoje emoce a to, co se v ní ve vypjatých chvílích odehrávalo, to bylo fajn. Taky by se mi občas hodilo, kdybych se uměla takhle pěkně analyzovat. Bennett, její mrtvý snoubenec, byl sociopat jak vyšitý, soudě podle toho, co jsme se o něm společně s Morgan dozvídali. A podle toho, jak sociopaty popisuje psychologie. Což samozřejmě v knížce bylo uvedeno. Celkově nebylo v Nebezpečné známosti moc postav, takže nebylo nijak těžké tipnout si, kdo je hlavním padouchem.

Knížka je psaná jednoduše ich-formou z pohledu Morgan. Většinou je děj hezky chronologický, jen občas Morgan vzpomíná na něco, co se kdysi odehrálo. V takových případech jsem se párkrát ztratila v ději a musela se vrátit o pár řádků výš, protože mi to přišlo nějaké zmatené. Těžko říct, jestli za to nemůže jen moje špatné soustředění.
Co se mi na knížce líbilo, byly zajímavosti (převážně z psychologie), které se v ní objevovaly. Škoda, že nemám paměť na to, abych si je všechny zapamatovala. Taky bylo zajímavé sledovat, jak v Americe probíhá soudní proces, ve kterém jsou obžalovaní psi. Fakt to takhle je?

Ale já vám nevím, mám z té knížky pořád takové rozporuplné pocity. Četla se dobře, to jo. Ale je na ní něco, co mi vadí, a já nevím, co to je. Chápete, že jo? Když si to shrnu, tak mě čtení fakt bavilo, byla jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet, ale na druhou stranu mi přišlo, že knížka byla pořád ve stejném tempu. Když mi do konce zbývalo už jen pár procent, tak jsem si říkala, jak to asi ty paní spisovatelky všechno objasní. No, a ony to vlastně neobjasnily skoro vůbec. A to na to byly dvě! Odhalily pachatele, to jo, trefila jsem se, kdyby vás to zajímalo, ale to bylo všechno. Konec byl prostě hrozně odbytý. Ale hrozně! To, že postrádal nějakou svižnější akci, to mi ani moc nevadilo, kupodivu to na mě působilo líp než nějaké přehnané přestřelky a honičky. Ale myslím, že nějaké detailnější vysvětlení bychom si my čtenáři zasloužili. Jo, to je asi to něco, co mi tam chybělo! 
Takže. Protože tři jsou málo, ale čtyři zase za ten useknutý konec moc, tak dávám tři a půl hvězdičky. A pokud dámy píšící pod pseudonymem A. J. Rich sepíšou něco dalšího, rozhodně si to ráda přečtu. A co vy?

Děkuji obchodu Palmknihy za poskytnutí recenzní kopie! :)