Charley mezi dvěma světy

Název: První hrob napravo

Originální název: First Grave on the Ringht

Série: Charley Davidson #1

Autor: Darynda Jones

Překlad: Tomáš Bíla

Žánr: Román (Detektivka?)

Rok vydání: 2013

Rok vydání originálu: 2011

Nakladatelství: Beta Dobrovský

Počet stran: 352

První hrob napravo se dostal na můj chci-si-přečíst seznam hned, jak jsem někde na internetu zahlédla tenhle název. Vlastně jsem si ani pořádně nepřečetla anotaci a šup tam s ním. Jelikož tam byl už nějakou dobu a pomalu, ale jistě začal být odsunován dozadu, došla jsem k závěru, že by mi ho mohl přinést Ježíšek. A přinesl :)
Charley Davidsonová je tak trochu jiná. Je to smrtka. Všude kolem sebe vidí duchy - mrtvé lidi, kteří z nějakého důvodu nepřešli na druhou stranu. A to přesně je její práce - převádět je z "našeho" světa do toho "jejich". Může s nimi mluvit, může se jich dotýkat. Mimo to je taky soukromý detektiv a občas vypomáhá otci v baru. Povolání smrtky prý moc nevynáší. A aby toho nebylo málo, snaží se zjistit, kdo je ta záhadná bytost, která ji pronásleduje.

Obálka Prvního hrobu napravo slibuje "paranormální (a taky trochu romantický, malinko detektivní a rozhodně vtipný) thriller". Tak to vezmeme pěkně popořádku.
"Paranormální". To rozhodně.
"Trochu romantický". Jo, souhlasí. A možná místy i trochu erotický.
"Malinko detektivní". Jo, detektivní to trochu bylo.
"Rozhodně vtipný". Rozhodně. A to jako fakt. Moje drahá polovička nechápe, jak se můžu u knížky tak smát. 
"Thriller". To bych neřekla. Je tam napětí, je tam akce, ale je to spíš detektivka.

Charley v knize vyšetřuje případ několika zabitých právníků. Vlastně tahle knížka je o spoustě věcí a taky trochu o vyšetřování případu. To mi přišlo spíš jako vedlejší linka, která ale drží knihu pohromadě. Ono totiž všechno kolem bylo tak zábavné a zajímavé, že to ten vyšetřovaný případ upozaďovalo. Hlavně pátrání po tom, kdo je vlastně Reyes, její pronásledovatel. Patří do světa živých, nebo mrtvých? Proč se jí zjevuje ve snech? To bylo jádro celé knihy.
Nejzábavnější věcí na knížce byla bezesporu Charley sama. Tahle smrtka má fakt smysl pro humor, který jí nevezme ani to, že se jí někdo snaží zabít. Její komentování situací, ve kterých se ocitá, bylo místy vážně zábavné a prošpikované nejednou hláškou, která měla na svědomí otřesy mé bránice a manželův udivený výraz. Sice se sem tam chovala trochu nedospěle, spíš jako puberťačka, ale i tak jsem si ji velmi rychle oblíbila.

Knížku vypráví sama Charley ich-formou, takže máme její pocity a myšlenky z první ruky. Abyste si ale nemysleli, že knížka je jenom sranda, tak rozhodně není.  Pátrání po vrahovi i po Reyesovy totožnosti doplňuje Charley svými vzpomínkami na dětství a vyprávěním o jiných lidech a duších. U nejedny vzpomínky mi úsměv na tváři ztuhl tak rychle, jako se mi tam předtím objevil. Smrtky to zkrátka nemají na světě jednoduché.

Už během čtení mě značně rozladil fakt, že u nás vyšly z téhle série teprve tři díly, ale na světě je jich už osm. Osm! To snad nemyslíte vážně, že jsou u nás vydané teprve tři, co to má znamenat? S mojí angličtinou mi čtení knížek v originále fakt nehrozí, tak byste si měli s tím překladem trochu pospíšit. No a co teprve fakt, že já ještě doma nemám druhý díl! Vědět, že to bude tak dobré, nechala bych si zrovna naježit všechny tři. 
Takže abych nezapomněla, První hrob napravo hodnotím jako velice povedený čtecí začátek roku 2016 a jelikož se při vzpomínce na čtení široce zubím ještě teď, dávám pět hvězdiček (fakt!) a jdu rozbít prasátko a zjistit, jestli mám na koupení druhého dílu :D