Izolovaný

Název: Izolovaný

Originální název: Abgeschnitten

Autor: Sebastian Fitzek, Michael Tsokos

Překlad: Aneta Hubinová

Žánr: Thriller

Rok vydání: 2015

Rok vydání originálu: 2012

Nakladatelství: Omega

Počet stran: 272

Tak jsem dočetla Izolovaného, hodně vychvalovaný thriller, který na mě nějakou dobu čekal doma na poličce. No, upřímně, já vám nevím... Ale pěkně popořadě.

Paul Herzfeld, soudní patolog, našel během pitvy zohavené ženy v jejím těle vzkaz s telefonním číslem a jménem jeho dcery. Strašná náhoda, nebo záměr? Když zavolá na telefonní číslo, zjistí, že náhoda to není ani náhodou...

Postav v knížce nebylo moc, už z anotace je jasné, že se vše bude točit kolem Herzfelda a jeho práce. Jeho pomocnicí se stane nedobrovolně autorka komiksů Linda, která je větrným orkánem uvězněná na ostrově a je jedinou Paulovou možností, jak se dostat k důležitým vodítkům pro záchranu Hany. Linda se jeví jako parádně psychicky labilní člověk, na její postavě se pan Fitzek vskutku vyřádil a musím říct, že jsem si až do konce netroufala s jistotou tvrdit, jestli je blázen, nebo ne. K Paulovi jsem si žádné extra sympatie ani antipatie nevytvořila, byl to prostě táta, který udělá cokoliv, aby zachránil svoje dítě. Sympatický mi byl Ingolf, stážista a senátorský synek, který se k případu přimotal jak slepý k houslím. Byl to ale jen pěšák, tak prostoru měl fakt málo.

Na psychologii postav si dali autoři hodně záležet, myslím, že o tom svědčí už můj "popis" Lindy.

V knížce se nepravidelně střídalo několik úhlů pohledu, byla psaná er-formou a vyprávění dávalo nahlédnout i do myslí postav.  Kapitoly byly krátké a střídání pohledů umně bránilo ve zorientování se v otázkách kdo, s kým a proč. Určitě bylo záměrem obou autorů, aby nám hned od začátku nebylo jasné, jak spolu dějové linky souvisejí, co by to pak bylo za thriller, žejo. Mně to ale přišlo až moc přešmodrchané.

Popisy mrtvol a pitevních postupů byly v knížce dost dopodrobna popsané, za což můžeme vděčit panu Tsokosovi, soudnímu lékaři a autorovi odborných knížek. Tyhle detaily mi tentokrát nesedly ani maličko.

Minimálně třetina knížky se mi četla těžko a vlastně se celkem divím, že jsem se k ní po týdnu vrátila. Asi jsem potřebovala zase konečně něco dočíst, zaměstnat hlavu a taky jsem doufala, že to přece jenom bude nakonec pecka. Nebyla. Aspoň teda pro mě. Další dvě třetiny mě bavily víc, napětí v knížce bylo, to jí nemůžu upřít, o nějaký ten moment překvapení taky nebyla nouze. Celkově na mě byla knížka ale moc zamotaná. Minimálně dějovou linku kolem Lindy bych vyškrtla, docela mi kazí celkový dojem z případu. Hlavní námět byl zajímavý, zápletka dobře podaná, ale konec mi přišel přitažený za vlasy. Rozuzlení a všechno kolem bylo logické, to se nedá popřít, ale ve výsledku pro mě trochu přehnané.

Velké plus má u mě Izolovaný za to, že ukazuje na nesmyslnost dnešního právního systému, kdy pachatelé násilných trestných zločinů dostávají naprosto směšné tresty oproti lidem, kteří se dopustí nějakého finančního zločinu. Dnešní televizní zprávy mi potvrdily, že to tak nefunguje jen v Německu. Další plus si pak zaslouží pitevní protokol na konci knihy, který funguje jako doslov. Ten byl fakt originální.

Hodnocení téhle knížky hodně ovlivnilo moje současné rozpoložení, ale holt každý den není posvícení a tak má Izolovaný prostě smůlu, že se ke mně dostal právě teď, a dostává ode mě "jen" tři hvězdičky.

(Abych nezapomněla, tak jsem se na pár místech pozastavila nad naprosto nepochopitelným slovosledem překladu. A teď mě mrzí, že jsem si místa nezaložila, protože jsem fakt nevěděla, jestli to v té knížce je, nebo mám halucinace. Přeložit knížku určitě není žádná legrace, ale když už to člověk dělá profesionálně, neměl by u toho přestat přemýšlet. O překlepech teď nemluvím, ty už mi bohužel přijdou jako knižní standard. Tohle ale autor nijak neovlivní.)