I na mě už zavolal netvor

Název: Volání netvora
Originální název: A Monsters Calls
Autor: Patrick Ness
Překlad: Anežka Sedláková
Žánr: Fantasy, Pro děti a mládež
Rok vydání originálu:
Formát: Audiokniha
Vydavatelství: OneHotBook
Délka: 4 hodiny 12 minut
Čte: Jan Vondráček



Ať se člověk poslední dobou podíval, kam chtěl, všude byl. Knižní portály, audioknižní portály, knihkupectví, blogerské skupiny, Facebook. Patricka Nesse a jeho Volání netvora nešlo zkrátka přehlédnout. A aby člověk zjistil, proč tomu tak je, nabízelo se nejjednodušší řešení. Přečíst si knížku. Nebo poslechnout, jako v mém případě.

... a teď už se několik dní snažím sepsat něco, co by alespoň trochu připomínalo recenzi, ale ne a ne se pohnout z místa. Jako spoustě lidí, i mně se píše lépe o jednoduchých knížkách, kterým můžu něco vytknout, jak mám ale něco chválit, všechno, co napíšu, mi připadá jako naprosto nevýstižné a zbytečné plácání. Správně, tohle je ten druhý případ.

Conor je normální třináctiletý kluk. Skoro. Jeho maminka má rakovinu, otec žije v Americe, s babičkou nevychází, s jedinou kamarádkou nemluví, ve škole ho šikanují a v noci ho trápí noční můry. A pak ho ještě sedm minut po půlnoci začne navštěvovat starý tis a vypráví mu tři příběhy výměnou za to, aby mu jeden řekl i sám Conor.

Tak nejprve ta lehčí část. Zhodnocení audioverze.
Audioknižního zpracování tohoto příběhu se ujalo nakladatelství OneHotBook, které rozhodně neprohloupilo už při výběru titulu. Tím, že si jako interpreta pro něj vybralo Jana Vondráčka, už jen nasadilo tomuto výběru korunu. Jan Vondráček svým podmanivým hlasem bezchybně vystihl depresivní atmosféru, která se plíží celým příběhem. Ponurý hudební podkres doplňující vypravěčův hlas už jsem vnímala jen jako třešničku na dortu, dopomáhající k ještě o chloupek temnější atmosféře. Přesvědčit se můžete tady.

A teď přijde na řadu ta horší část. Hodnocení knížky.
Nemám slov. Ani když jsem knížku doposlechla, ani před několika dny, ani dnes, kdy chci konečně sepsat recenzi. Mám jen zas a znovu husí kůži, když o knížce přemýšlím. Téma umírání je hodně těžké, a zvlášť když jde o literaturu pro mládež. Ale život se neptá, kolik je vám let, když vám sebere někoho blízkého, a i děti se s tím musí nějak vypořádat. Volání netvora je hodně silný příběh o tom, jak se naučit tuhle pravdu přijmout, jak zvládnout pocity s ní spojené, jak se vyrovnat se vším, co spolu s ní přichází. Nejen Conorův příběh, ale i příběhy, které mu vypráví starý tis, obsahují spoustu ponaučení o tom, že v životě zkrátka není všechno takové, jak to vypadá. Nebo jaké bychom to chtěli mít. Tahle knížka obsahuje tolik moudra a vešlo se do ní tolik emocí, že by jí nejedna bichle mohla závidět.
Nevím, jak se s ní vypořádají děti.
Nevím, v kolika letech ji dám přečíst své dceři.
Ale vím, že já se k ní ještě budu muset vrátit, protože na první poslech jsem určitě nepobrala všechno, co knížka nabízí.
Vím, že není rozumné si knihu pouštět v jednu hodinu ráno, když nemůžete spát - usnout vám rozhodně nepomůže.
A vím, že jsem doteď u knížky uronila slzu dvakrát, ale jen jednou jsem opravdu brečela. U Volání netvora.
Šest hvězdiček z pěti si ode mě vysloužil zatím jen Chris Carter a jeho thrillery, ale pokud si je zaslouží i nějaká další kniha, je to právě tahle.

Moc děkuji webu Audiolibrix za poskytnutí recenzní kopie! :)