Rozlučka se svobodou, nebo noční můra?

Název: Všude kolem černý les
Originální název: In a Dark, Dark Wood
Autor: Ruth Ware
Překlad: Vlasta Hesounová
Žánr: Thriller
Rok vydání originálu: 2015
Formát: Audiokniha
Vydavatelství: Audiotéka
Délka: 10 hodin 46 minut
Čte: Simona Postlerová


Už jste četli Všude kolem černý les? Ne? A co takhle si to poslechnout? Díky Audiotéce máte šanci :)

Leonora jednou ráno najde v poště e-mail, který ji zve na rozlučku se svobodou její dávné nejlepší kamarádky. Nejlepší kamarádky, se kterou už deset let neudržuje vůbec žádný kontakt. Jet, či nejet, toť otázka. Je to už dávno, co se naposledy viděly, není načase s tím něco dělat?

V hlavních rolích: Leonora. Kde začít. Je mladá. 26. Je to spisovatelka. Píše detektivky. A přišla mi tak trochu.. Divná. Nebo možná spíš mimo. Před deseti lety (v šestnácti!) ukončila vztah a ještě se z toho nevzpamatovala. Vážně? V šestnácti se s někým rozejde a do šestadvaceti se z toho neoklepe? Fajn, okolnosti byly dost hloupé, ale..  Prostě mi to hlava nebrala. Trochu mi připadalo, že psychikou se občas projevovala spíš na těch šestnáct. Ale co, pár takových znám, takže proč ne. Byla dost naivní a nejednou jí trvalo, než jí něco došlo. Ale ráda běhala, tím si u mě šplhla.
Z postav jsem měla nejradši Ninu, Nořinu kamarádku a bývalou spolužačku. Byla svá, byla vtipná. Flo, organizátorka akce, Clařina nejlepší kamarádka, nebyla normální, byla až nezdravě posedlá nevěstou Clare. Ta byla jednou z těch, co musí být vždy středem pozornosti. Správně, taky mi nebyla sympatická. Další postavou byl Tom, kamarád Clare a gay. Ale nijak výrazný. Poslední účastnicí rozlučky byla Melanie, mamina na mateřské, ta mi přišla v pohodě. Aspoň jí jsem rozuměla :D 
Pět postav, každá s úplně jinou povahou. A i tady platí, že ne každý je ve skutečnosti takový, jakým se zdá být.

Vyprávění bylo celou dobu z pohledu Nory, takže nechyběly její myšlenky, úvahy a postřehy. Příběh měl dvě časové linie, jednu před "nehodou", druhou po ní. Linie se vzájemně proplétaly, navíc byly ještě doplněné Nořiným vzpomínáním na události před deseti lety. To se mi moc líbilo, protože do děje byly zařazované pěkně postupně a po kouscích, takže člověk hned nevěděl, jak to vlastně tenkrát bylo, a čekal, kdy se to konečně celé dozví. Hlavní zápletka byla pak ale od jisté doby dost předvídatelná. A trklo to hned i mě, a to je co říct! Atmosféru místa se podařilo Ruth Ware vystihnout skvěle - dům s prosklenou stěnou, uprostřed lesa zapadaného sněhem, bez mobilního signálu. Bez signálu? Moje noční můra! 

Audioknihu vydala ve spolupráci s nakladatelstvím Leda Audiotéka. Knihu namluvila Simona Postlerová a odvedla hodně dobrou práci. I přes klidný přednes dokázala svým hlasem pěkně podtrhnout atmosféru, z přednesu bylo dobře poznat, kdy se jedná jen o Nořiny myšlenky. To bývá u některých audioknih problém.
Podtrženo, sečteno, audiokniha byla "čtivá", poslech mě vážně bavil. Nápad byl dobrý, atmosféra skvělá, jen bohužel ten konec byl předvídatelný. To je asi jediný důvod, proč i přes výborné zpracování audio podoby dávám knížce čtyři hvězdičky. Což je ale vlastně pořád hodně, ne? Za poslech rozhodně stojí, přesvědčit se můžete zde ;)