Originální název: Malevil
Autor: Robert Merle
Žánr: Román, sci-fi
Rok vydání originálu: 1972
Formát: Audiokniha (rozhlasová hra)
Vydavatelství: Kristián
Režie: Jan Jiráň
Čte: Martin Myšička, Miroslav Táborský a další
Délka: 10 hodin 12 minut
Francie, venkov, 1976. Emanuel zanechal práce ředitele ve škole a za peníze, které mu zanechal strýček, se rozhodl koupit hrad Malevil, opravit ho, žít tam a věnovat se koním. Jednoho dne se u něj ve sklepě náhodou sejde pár kamarádů při stáčení vína. A tou dobou vybuchne (zřejmě) atomová bomba a zničí všechno. Kromě Malevilu.
Děj nezačíná výbuchem, Emanuel Comte (vypravěč) vzpomíná na pár událostí z jeho dětství a předešlého života. Jak sám říká, život se dělí na dvě části - před výbuchem a po něm. Robert Merle je dobrý vypravěč a rozhodně dokáže zaujmout, i přesto byla první část, život před výbuchem, trochu pomalejší. Čtenář/posluchač ale aspoň ví, jak se člověk dostane k tomu, že vlastní hrad.
Když se přeživší vzpamatují, dochází k hrůznému zjištění - svět, jako ho znali dřív, už neexistuje, všechno bylo spáleno při výbuchu. Přežili jen ti, co byli schovaní ve sklepě, pár kusů dobytka a pár koní - Malevil odolal díky kamenným zdím, stáje díky tomu, že byly kryty skálou. Pro skupinku jedinců tak začíná nový život. Jsou donuceni naučit se žít bez veškerého komfortu, který jim 70. léta 20. století již poskytovala - bez elektřiny, dopravních prostředků, léků, jídla je málo. I jejich vzájemné soužití se liší - život ve společnosti s nedostatkem žen nemůže být stejný jako dřív, pravidla a zvyklosti se mění, stejně tak morálka. Nejednou nám Merle názorně ukazuje, že teorie a praxe se od sebe mohou velmi lišit, zkrátka že člověk se mnohdy zachová v dané situaci jinak, než by si byl myslel. Změnit zažitá pravidla a vnímání světa není vůbec jednoduché.
Líbí se mi pojetí času - se všemi vymoženostmi moderního světa byl čas nedostatkovým zbožím, kdežto ve světě, kdy si člověk musí vyrábět téměř z ničeho nástroje a vše dělat bez vymožeností, kde všechno trvá mnohonásobně déle, má času na sebe, na svoje myšlenky a na rozhovory s přáteli daleko víc - nic ho totiž nerozptyluje od toho, co je vážně důležité.
Ve chvíli, kdy se ukazuje, že malevilská skupina není jediná, kdo katastrofu přežil, jsou lidi postaveni před další otázku - jak se k ostatním chovat, jak si uchránit svoje vlastnictví (i tento pojem má v době "po" zcela jiný význam), co je správné?
Co se týče otázek vzniku nového společenství, dává nám Merle spoustu námětů k přemýšlení, nejen z morálního hlediska soužití lidí, objevuje se tu i náboženství a politika. Merle při budování nového světa neopomněl snad nic.
Přesto však mi v knize pár věcí nesedělo - popis katastrofy mi nepřišel moc reálný, to by se ale dalo tolerovat, o tom to prvotně není, chování lidí krátce po ní mi přišlo trochu nelogické, celkově místy vyznívalo hodně naivně. Ovšem to, že měli zrovna náhodou na Malevilu Geiger-Müllerův počítač, který se používá jako měřic kontaminace a hlásič radiace, pravil Google, to bylo vážně štěstí.
Postapokalyptické romány nejsou zrovna mým šálkem kávy, takže nemám s čím srovnávat. Jsem ale ráda, že jsem se prostřednictvím audioknihy k tomuhle známému dílu dostala, víc o ní ale už bez spoilerů nejsem schopná napsat. Kniha jako taková by ode mě dostala čtyři hvězdičky.
Teď k audioverzi. Za rozhlasovou dramatizací Malevilu stojí spousta hodin práce. Přípravy trvaly rok, práce ve studiu dva roky, na nahrávání se podílelo 35 herců. Dramatizaci a režii svěřilo vydavatelství Kristián Janu Jiráňovi. Vypravěče Emanuela výborně načetl Martin Myšička, z dalších jmen pak namátkou zmíním Jiřího Lábuse, Jaromíra Medunu, Jana Vondráčka či Taťjanu Medveckou, skvělou práci ale odvedli všichni, nejen mnou jmenovaní.
Malevil je první rozhlasovou hrou, kterou jsem slyšela, a měla jsem velký strach z takového počtu hlasů. To nakonec ale bylo tím, co se mi na knize líbilo nejvíc. Neměla jsem nejmenší problém s tím, kdo je kdo, a ani jednou se mi nestalo, že bych se v dialozích přestala orientovat.
Při prvních tónech hudby jsem se ihned ocitla na francouzském venkově, atmosféra byla navozena skvěle. A nejen ústřední francouzská melodie, i další hudební podkresy kopírovaly děj a dotvářely tak Merlem vytvořenou atmosféru, ať už radostnou, či posmutnělou. Výsledný obrázek doplnil nespočet zvuků od tekoucí vody přes klapot koňských kopyt až po střelbu. Zkrátka prvotřídní posluchačský zážitek, který si nezaslouží nic jiného než pět hvězdiček.
A pokud jste se prokousali recenzí až sem, je čas na podtrženo, sečteno. Vím, že když to zprůměruju, měl by Malevil dostat čtyři a půl hvězdičky, ale jelikož mě poslech hodně bavil, tak i přes nějaké ty výtky, co mám k příběhu, dávám pět hvězdiček, protože tahle audiokniha je na žebříčku mnou poslechnutých audioknih hodně vysoko.
Děkuji Audiotéce za poskytnutí recenzní audioknihy! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Váš názor? Dotazy? Připomínky? :)