Ruth Ware podruhé

Název: Žena z kajuty č. 10
Originální název: The Woman in Cabin 10
Autor: Ruth Ware
Překlad: Věra Klásková
Žánr: Detektivka
Rok vydání originálu: 2016
Formát: Audiokniha
Vydavatelství: Audiotéka
Délka: 10 hodin 41 minut
Čte: Simona Postlerová





V předloňském roce (2016) do českých knižních vod připlula kniha Všude kolem černý les od Ruth Ware, ano, četla jsem ji a ano, recenzi si klidně můžete přečíst, a jednu dobu jí bylo všude plno. Před pár měsíci k nám připlula další kniha od této autorky - Žena z kajuty č. 10, ale zatím jsem kolem ní žádný velký šrumec nezaznamenala. Právem, nebo neprávem?

Novinářka Lo Blacklocková dostala šanci účastnit se okružní plavby na luxusní jachtě, kam se dostala jen hrstka vyvolených. Přepychové kajuty, významní hosté, plavba za polární září, co víc si může přát. Netrvá však dlouho a tahle idylka se pro Lo změní v pravý opak. V noci totiž zahlédne, jak někdo padá přes palubu. Nikdo ale nikoho nepostrádá.. Lo však hodlá všem dokázat, že není blázen a že se v noci skutečně něco stalo.

V knížkách už jsem potkala hodně novinářů, ale momentálně si nevzpomínám na nikoho tak otravného, jako byla Lo. Tahle novinářka na antidepresivech, co ráda popíjí alkohol a sprostých slov se rozhodně nebojí, mi vážně nepřirostla k srdci. Co je to teď za módu, dělat z hlavních postav neurotičky? Celkově bylo v knize dost postav a zorientovat se v nich byl pro mě trochu problém, takže představovací pasáže jsem si radši poslecha dvakrát.

Na knížku mě nalákaly dvě věci. První bylo, že jsem poslouchala Všude kolem černý les a líbilo se mi to. Druhou bylo to, že je knížka přirovnávaná k dílu mé oblíbené Agathy Christie. Jako bych nebyla dostatečně poučená, že jakmile tohle někdo udělá, je to průšvih. Tahle knížka měla s Vraždou v Orient expresu společné možná tak to, že se vražda stala v uzavřeném prostředí, takže tu byl jen omezený počet možných pachatelů. To přece není hned důvod ke srovnávání, ne?
Styl psaní mi nepřišel ničím zvláštní, spoustu pasáží bych vynechala, hlavně v první třetině knihy, než Lo nastoupila na jachtu. Pak už to bylo o něco zajímavější, i když s přibývajícími postavami bylo trochu obtížnější se v knize orientovat, pokud člověk nedával pořád pozor. Takové to příjemné vnitřní chvění, kdy napjatě očekáváte, co bude dál, se ale u mě u téhle knihy bohužel nedostavilo.

Jediné, co pro mě tuhle knížku zachránilo, byla audioverze, kterou vydala Audiotéka. Jsem si totiž jistá, že přes první třetinu, která byla hlavně o otravné Lo, bych se nepročetla. Díky Simoně Postlerové, která audioknihu načetla, jsem se ale přes tuhle nezajímavou, pro mě i zbytečnou část, dostala k místu, kde se konečně začalo něco dít. Její hlas mi k protivné Lo seděl, to není urážka, paní Postlerová, i když v některých pasážích mohl být trochu výraznější. Vytkla bych hlavně to, že se mi tempo čtení zdálo pomalé. To ale vyřešilo kouzelné tlačítko na urychlení přehrávání, které aplikace Audiotéky umožňuje.
Hudební předěly nebyly nijak výrazné, vlastně si takhle zpětně ani nevybavuju jejich melodii.

Podtrženo, sečteno, Žena z kajuty č. 10 neurazí, nenadchne. To je hodnocení, co? Pokud nečekáte nic ve stylu dámy Agathy, třeba se vám bude líbit. Já jsem čekala, takže jsem zákonitě zklamaná. A dávám dvě a půl hvězdičky.

Děkuji Audiotéce za poskytnutí recenzní audioknihy! :)