Mlčet za každou cenu?

Název: Hra na lháře
Originální název: The Lying Game
Autor: Ruth Ware
Překlad: Věra Klásková
Žánr: Thriller
Rok vydání originálu: 2017
Formát: Audiokniha
Vydavatelství: Audiotéka
Délka: 14 hodin 31 minut
Čte: Magdalena Tkačíková



Kdo z nás občas z pusy nevypustil nějakou lež. Malou. Třeba úplně nevinnou. Ale co když se z toho stane hra? A co když se ta hra vymkne z ruky?
V pořadí třetí kniha z pera Ruth Ware. Po Všude kolem černý les (líbilo) a Ženě z kajuty č. 10 (moc nelíbilo) přišla Hra na lháře a já jsem opět "sáhla" po audioknižním zpracování od Audiotéky.

"1. Vyslov lež!  2. Na svém výmyslu trvej! 3. Nenech se načapat!" Tři naprosto jednoduchá pravidla hry na lháře, kterých se čtveřice kamarádek - Kate, Isa, Thea a Fatima držela kdysi na internátní škole. Nebo stále drží? Každá z dívek už má v současnosti vlastní život na hony vzdálený bláznivým létům na internátu, ale jednoho dne je svede opět dohromady zpráva od Kate odeslaná zbylým třem - "Potřebuju tě!" Jednoho rána se totiž na anglickém pobřeží objeví mrtvola a zdá se, že by mohla na povrch vyplout dávná tajemství. Hra na lháře totiž neměla jen tři pravidla...

Po zklamání z předchozí knihy od Ruth Ware jsem chvíli váhala, jestli vlastně chci Hru na lháře slyšet. Ale váhala jsem vážně jen chvíli, anotace pro mě byla celkem lákavá, natož pak když jsem si poslechla ukázku. Knihu pro Audiotéku načetla Magdalena Tkačíková, pro mě hlas naprosto neznámý a o to větší překvapení. Poslouchala se mi moc dobře, kniha byla načtená skvěle, poutavě a přednes mě dokázal udržet v napětí i ve chvílích, kdy samotný příběh stagnoval.

V knížce se prolíná minulost a současnost, což může místy působit trochu zmateně, ale já mám tenhle způsob odhalování příběhu ráda.V tomhle románu hraje prim přátelství. Dávné přátelství, dávné sliby a dávná tajemství, to vše opět čtveřici žen svedlo dohromady a staví to před čtenáře a hlavní hrdinky hned několik otázek včetně té, jestli člověk má opravdu mlčet, ať už ho to bude stát cokoliv. Atmosféra anglických blat a napůl rozpadlého mlýna, kde stále žije Kate, také celkem napomáhala k navození napětí a zvědavosti, co se vlastně bude dít. Prostředí Ruth Ware popsat umí. Pokud se zrovna nerozhodne pro loď na moři.
Ale postavy. Achjo.  Mám dojem, že to je zvláštní nadání téhle spisovatelky, že umí napsat postavy, které mně (a dost možná i většině lidí) prostě nepřirostou k srdci. Ani jednu, fakt ani jednu v knížce jsem si neoblíbila. A to věčné popisování toho, jak je Isa závislá na své malé holčičce, popisy kojení atd, mě už asi tak v půlce poslechu začaly lehce otravovat. Později už jsem při každé zmínce o mateřské lásce protáčela oči v sloup. A to mám vlastní děti. Hmm, možná právě proto. 

Když si to ale shrnu, námět knížky a téma byly zajímavé a poslech mě bavil, Hra na lháře se řadí k těm knihám, díky kterým jsem dobrovolně skládala prádlo. Příběh za čtyři, přednes za čtyři, celkově za čtyři hvězdičky, to zní celkem fér, ne?

Děkuji Audiotéce za poskytnutí recenzní audioknihy!