pondělí 4. července 2016

Další nadějný debut?


Název: Němý křik
Originální název: Silent Scream
Série: Případy Kim Stoneové #1
Autor: Angela Marsons
Překlad: Ludmila Hanzlíková
Žánr: Detektivka
Rok vydání: 2016
Rok vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 336




Recenzemi na Němý křik se to poslední dobou všude jen hemží, a tak mě samozřejmě zajímalo, jestli je to tak dobré, jak všichni tvrdí. Takže - je?

V Black Country dojde k vraždě ředitelky školy. A k tomu se ještě v místě, kde má probíhat archeologický výzkum, naleznou ostatky lidského těla. Do hledání odpovědí se se svým týmem pouští detektiv Kim Stoneová, které se případ zřejmě dostane pod kůži víc, než by jí bylo milé..

Hlavní postavou je detektiv Kim Stoneová. Ze začátku jsem jí nemohla přijít na chuť. Místy působila docela arogantně a nesympaticky. Její chování ale bylo následkem toho, co prožila v dětství. V současnosti vlastně fungovalo jako ochrana před vším, co ji potkalo. Byla houževnatá a tvrdohlavá, takže nebylo rozhodně jednoduché s ní vyjít. Mimo to také měla hodně malou míru empatie, takže jednání s lidmi, ať už známými či neznámými, rozhodně nepatřilo mezi její silné stránky. Aspoň byla sranda. I přesto všechno měla tři věrné a spolehlivé parťáky, kteří by kvůli ní klidně přišli o práci.
Postava Kim mě ve výsledku hodně bavila. Nejdřív jsem ji vážně neměla ráda, ale autorce se podařilo vytvořit jí skvělou psychologii, kterou nám odhalovala postupně, a Kim si mě pomalu, ale jistě získala. Její příběh mapovala autorka pozvolna a byla v něm spousta bílých míst. Z některých jejích vzpomínek mě ale až mrazilo. A ledacos, co se jejího chování týče, jsem pochopila.

Knížka byla psaná er-formou, většinu času z pohledu Kim, bylo-li ale třeba, mrkli jsme se na věc i z pohledu jiných postav. Kapitoly byly krátké. Velké plus. Bylo v nich hodně dialogů a snad žádné nudné zdlouhavé popisy čehosi. Vlastně to na mě chvilkami působilo až zbytečně stroze. Malé mínus. Ale bylo to sakra čtivé. A zase nevím proč. Možná to bylo tím, že byla velká písmenka a větší řádkování, kdo ví.
Ne, teď vážně, už přečtení prologu mě hezky navnadilo a hrozně mě zajímalo, co se z toho vyklube. Začátek obsahoval tu správnou míru napětí a potřebnou dávku tajemství, které mě donutilo mít knížku neustále po ruce. S přibývajícími přečtenými stránkami se zvyšoval i počet náznaků, nejasností a tajemství a já jsem si chvíli říkala, jestli už toho není trochu moc. Nedávalo mi to prostě vůbec smysl. Ale četla jsem pořád dál, byla jsem stále zvědavější a spřádala jsem si vlastní teorie. Nakonec přišlo "To snad ne.", o chvilku později "No to snad ne!" a ještě o několik stran dál "NO TO SNAD NEE!!" Toliko k mým pocitům ze závěru knihy, omlouvám se, ale jinak to napsat nejde.

Zkrátka, existují knížky, které začnete číst a nutně je potřebujete otevřít každou volnou chvíli, kterou máte. Přesně mezi tyhle knížky patří Němý křik. Původně jsem si ho chtěla vzít na rodinnou dovolenou, ale bohužel jsem knížku začala číst týden před odjezdem. A přečetla jsem ji během tří dnů. Byla skvělá. A bylo jí málo. Už se docela těším na druhý díl s Kim Stoneovou. A tomuhle prvnímu dávám čtyři a půl hvězdičky :)

Moc děkuji e-shopu Arara za poskytnutí recenzního výtisku! :)

3 komentáře:

  1. Krásná recenze :-) na knihu se moc těším. Přijde mi také jako recenzní výtisk :-) snad budu stejně nadšená :-) mám velké očekávání!
    Blog: http://knizninebe22.blogspot.cz/

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Já jsem se na ni taky moc těšila, ale zároveň jsem se dost bála, že se mi to nebude líbit, což se mi občas u vychvalovaných knížek stává. Tohle naštěstí nebyl ten případ :)

      Smazat
  2. Taky jsem četla a těším se na pokračování :)

    OdpovědětSmazat

Váš názor? Dotazy? Připomínky? :)